Čecháčkové

Nojo. Zaprdění rasističtí čecháčkové, je mi z nich na blití… Ta neschopnost dohlédnout dál než na špičku nosu! Jen aby snad po nich někdo nechtěl něco, co by je vyrušilo z jejich zaprděnosti, co by jim narušilo poklidné trávení bůčku a lemtání piva, tak jako jeden muž zvednou svoje pupky a jdou bránit svoje hodnoty: bůček, knedlík a právo na ubohou pivní omezenost…

Poznáváte se? Ne v těch popisovaných, ale v těch, co vypouštějí z klávesnic a úst takovéhe kydy. Pokud ano, tak mi dovolte:

Ve společnosti je ostrá dělicí čára. Mezi prostými, středostavovskými, a mezi městskými weltmany, se zkušeností ze zahraničí. Vy jste ti druzí, nebo se aspoň tak tváříte. Jezdili jste, vrátili jste se, možná ani to ne, a když dovolíte, teď máte, a já to plně chápu, dojem, že jsou vaši spoluobčani banda tupých smrdutých xenofobních rasistických individuí. A napadlo vás, že oni třeba tuhle zkušenost nemají, nebo dokonce mají jinou, a tak to vidí jinak, dle vašeho názoru blbě?

Posloucháte kecy Konviček a dalších vychcánků, co si udělali téma z jednoduchého nepřítele. A nestačíte se divit, že ten Michal, Marek, Petr, Dana… to jsou vaši známí, normální lidé, a najednou by stříleli uprchlíky, najednou je jim jasné, že muslimové je přišli převálcovat…

Jsou to mnohdy lidé, co třeba v životě byli nejdál v Chorvatsku, tedy žili vždy mezi stejnými. Muslima nepotkali, viděli ho v televizi. Imigranta taky ne, kromě Vietnamce ve večerce. Teď jim někdo, a vy víte kdo, naočkoval, že za jejich posrané životy můžou imigranti. A co takový člověk má dělat? Sám neví, zkušenost nemá, tak koho poslouchat?

Na jedné straně mají tyhle objevitele společných nepřátel. Na druhé straně mají třeba, hmmm… vás! Lidi, kteří si často sami prošli cestu cizince v cizí zemi, lidi, kteří jsou rozumní a mají rozumné argumenty, které by jim mohli říct…

… a místo toho jim řeknou, že jsou rasistický póvl, kterým celý svět pohrdá! Opakovaně a znovu, při každé příležitosti když se ozve někdo a řekne třeba: Helejte, a opravdu musíme přejímat úplně všechno, co v cizině vymyslí? K čemu jsou třeba ty homosexuální svatby?, tak jim ti, co vědí a mají přehled, neřeknou: „Hele, je to složité, plete se do toho spousta věcí, ale představ si to takhle…“ Neřeknou jim nic. Otočí se k sobě rovným, zakroutí očima v sloup a dodají: „… a ještě jsou homofobní!“

Není divu, že naslouchají těm, co se jejich nejasnostem nesmějí, co jim nenadávají za to, že nevidí svět v komplexnosti, ale mají pro ně jednoduché odpovědi a jasného viníka. Ti, co by jim vysvětlili složitější realitu, jimi ostentativně pohrdají a provádějí národní flagelantství.

Chtěl bych sdílet ten váš srdečný, upřímný, jednostranný, jednoduchý pohled: „Nadávají na imigranty, které ještě ani neviděli, protože jsou to rasistická xenofobní hloupá hovada…“

Pamatujete na to, že každý složitý problém má jednoduchou, stručnou a mylnou odpověď? Tak právě tohle je ona. Ale jestli jste s ní spokojení, jestli vám to takhle vyhovuje, že jste se tím dostatečně vyhranili proti těm horším lidem a řádně jste jim to nandali…

PS: Nelíbí se mi ta radikalizace, kterou vidím, a podobné bojové nálady a cítím, že je s tím potřeba něco dělat. Ano, diskuse je s těmito lidmi těžká, jsou a priori naježení, nedůvěřiví, kvůli svému mentálnímu ustrojení spíš věří spikleneckým teoriím než složitější realitě, ale je potřeba něco dělat. Ovšem na škále věcí, které lze dělat, je zesměšňování a nadávky („Nojo, čecháčkové, neschopní vidět dál…“) rozhodně ta nejhorší možnost. Ta napětí a nenávist nemírní, naopak přitápí velmi silně pod kotlem. Chybí mi jasně slyšitelný hlas rozumu.


Dopsáno 20.6. večer: Ano, mohl jsem tenhle článek napsat míň komplikovaně. Nezačínat ironickou parafrází nějakých řečí, co mají (vulgo) sluníčkáři k (vulgo) běžným občanům a psát to příměji: „Helejte, vy co nadáváte lidem, co nechtějí uprchlíky, že jsou xenofobové a rasisti, co takhle kdybyste místo nadávek na to, jak jsou blbí, zvážili, že mají prostě jen strach z neznámého a vy, rádoby elita, jim nevysvětlíte nic, necháte je plácat v jejich strachu a máte pro ně jen nadávky a pohrdání, he?“ Ale kdy jindy si člověk může vychutnat tak čirou ukázku toho, jak to vypadá, když čtenář nepozná ironii a myslí si, že to je něco proti němu? Odpusťte mi, tohle jsem si vychutnal.