Běda!

Víte, co je naprosto nejzbytečnější námaha?

Přesvědčit že to jde někoho, kdo chce věřit tomu, že to nejde, protože je všude spousta problémů.

Někdy si (ano, já!) připadám jako sluníčkový tvor, nadšený jak hotelový animátor. Hlavně když se ocitnu ve společnosti hořekujících: To nepůjde, to nebude fungovat, to by přineslo problémy, máme spoustu potíží, vůbec nevím, jak to celé zvládneme…

Jasně, jsou tu problémy, pojďme je řešit jeden po druhém, mají řešení… Ach, ajvaj, běda běda, jak to chceš řešit, když je těch problémů tolik, a všude, na všech stranách se všechno sype…

Věřte mi: Je to strašlivě úmorné a extrémně náročné na energii. Místo toho, abychom řešili problém, tak někoho přesvědčuju, že to má smysl. Srovnatelně náročné jako dostat z hospody opilce, který je přesvědčený, že ho tam někdo urazil.