Goodreads

Nevím jak vy, ale já jsem už od dětství četl knihy. A když říkám „od dětství“, myslím tím samozřejmě ještě před školou. Bylo to pro mne tak normální, jako malovat si do bloku elektrické vedení nebo z dvou kol a převrácené sekačky na trávu smontovat na zahradě „kosmickou loď“. A stejně jako jsem naprosto přirozeně četl a psal, tak jsem nechápal, proč bych si měl napsat, co jsem četl. Čtenářský deník, to bylo pro mě jen cvičení v opisování, nezlobte se na mne.

Nevím, možná to vy máte jinak, ale já nemám přečtení knihy spojené s rituálem „jít si o tom udělat poznámku“. Já knihu dočtu, nechá to ve mně nějakou emoci, po čase se k ní vrátím, nebo taky nevrátím, někdy, výjimečně, z ní ocituju někde na socsítích, nebo napíšu článek, ale nemám touhu pravidelně chodit a psát si, co jsem přečetl, jak se mi to líbilo a co o tom soudím.

Nevím, co to o mně vypovídá. Že neberu čtení knihy jako něco významného? Že čtu knihu tak přirozeně, jako mluvím? Že ji nedostatečně vnímám? Nevím.

Každopádně to zásadní, co z toho vyplývá, je: Nejsem vhodný uživatel pro Goodreads. (A tímto se omlouvám všem, co mě tam požádali o přátelství: Ode mne se nic zajímavého zjevně nedozvíte! Navíc knížky, co jsem teď přečetl, tam ani nejsou…)