Ze dne 25.4.2015

Svobodní

Svobodní, to je na sociálních sítích něco jako Beetlejuice… jen to stačí říct jednou.

Nebo třeba jen naznačit, zmínit, něco podobného… zdaleka… A lup! – máte je tam a agitují!

Politickou orientací jsou mi blízcí, ale serou mě svou agitovaností a ostentativní neschopností bavit se o věcech jinak než z třídního – pardon, svobodnětržního – hlediska. (Pořád jde řeč o sociálních sítích.)

Já chápu, že Tomáš Pajonk má potřebu někde psát, že Hampl není funkcionář, že to je řadový člen a že jeho plkání není oficiální názor strany, jenže špatná zpráva je, že na internetu je slyšet ten, kdo se projevuje. A pokud se projevují řadoví členové a padají z nich takové hověziny, jaké předvádí občas Hampl, tak si holt lidé utvoří mentální rovnítko mezi „Svobodní“ a „určité chování“. A když člověk nejčastěji narazí na Svobodné v situacích, kdy vedou flamewar, agitují v místech, kde o libertariánskou agitaci nikdo nestojí, popřípadě předvádějí mentální koliku, tak co?

Tomáš Pajonk se podle mého mýlí (málem jsem napsal …se medle mýlí): Okolí nevnímá stranu pouze podle názorových encyklik vydávaných předsednictvem, ale velmi silně i podle chování členů, se kterými se setkává.

A na tom nezmění nic žádné dělení na „Svobodní, co smějí dělat veřejný dojem“ a „Členové, podle kterých nesmíte soudit celou stranu“.