Cestuju

Dnes cestuju jak Paleček do Říma… teda ve skutečnosti to je do Valmezu, ale skoro… skoro!

K uctění daleké cesty vyšel tento příspěvek ráno v neobvyklý čas, totiž už v 5.48, čímž naznačuju, kdy jsem vyjížděl z Hlavního nádraží.

Škarohlíd by mohl namítnout, že to je v nekřesťanskou hodinu. Je. Však taky kleju jak pohan!

Ale taky hledám na každé věci něco dobrého. Třeba to, že vstanu ve čtyři, mi umožňuje jít spát už krátce před sedmou! Jupí!

(A jen ti, co četli Spánek, vědí, jak trpím, jak se z toho budu dva dny sbírat a že to není pro mne pózička a „takový řečí kvůli tomu, že musí jednou dřív vstát…“)