Nerozumím

Víte, co mě vysiluje a unavuje?

Ne, kupodivu to nejsou lidi, kteří mají potřebu mi vysvětlit, že firemní komunikace je blud („si prostě někdo vymyslí pseudoproblém, který do té doby nikdo neřešil“) a kdo kritizuje firemní komunikační přešlapy, je naivní hlupák, který by snad i těm prudičům chtěl děkovat… Chtějí žít ve světě, kde si navzájem nadávají s každým, koho považují za prudiče, a jsou v něm spokojení, budiž. Na tyhle lidi mám prostý filtr – žiju v jiném světě. Ne, mám na mysli jinou vyčerpávající věc.

Něco napíšu, přijde člověk, který to okomentuje, vyčte mi, že se dle jeho názoru v něčem mýlím, já vidím, že něco nepochopil, tak mu, mamlas důvěřivý, odpovím a vysvětlím, kde se přehlédl a co nepochopil. A on mi odpoví třeba, a teď cituju: „Nerozumím, ale prostě se pletete.“

Nerozumím, ale prostě se pletete.

Nerozumím, ale prostě se pletete.

Nerozumím, ale prostě se pletete!

Nerozumí, co mu říkám, ale ví, že já se pletu, a ani v tom nevidí protimluv…

A protože žiju v tom jiném světě, tak si furt říkám, že se dotyčný jen překoukl, že jsem něco špatně naformuloval, že tam je nějaké nedorozumění, a než mi dojde, že se prostě nedomluvíme a než ho vymístím ze svého zorného pole, tak mě to na dlouhé minuty rozhodí…