Zásada

Jeden kolega tuhle povídal, že se mnou v zásadě souhlasí. Povídám: „Čekám to pokračování, kdy mi řekneš, že jsme ale bohužel v kyselině, takže nesouhlasíš!“

Díval se na mne, jako bych se právě pomátl.

Když jsem učil, vyprávěl jsem studentům o tom, že mikroformáty (či co) jsou v zásadě jednoduché. Povídal jsem: „Ale pozor, když říkám v zásadě, tak tím nemyslím tu zásadu ze známého dua zásada/kyselina. Nemyslím tím ani ty zásady, co vám vštěpují ve škole, jako třeba zásady vědecké práce. To by byla mylná představa. Tak to prosím ne.“

Tady drobná pauza, několik studentů se pousmálo, a přesně v tu chvíli jsem přepnul na další slajd s mapou a povídám: „Když říkám v zásadě, myslím tím Zásadu u Kadaně! Až tam budete, všimněte si, jak tam jsou mikroformáty jednoduché.“ A třída se začala smát celá.

Přitom v zásadě taková blbost, co?