Brigita

Byl rok osmdesát čtyři, nebo tak nějak. O prázdninách jsem seděl u babičky a dědy a ladil jejich rádio VEF 206. Nudil jsem se, protože můj oblíbený Klub dětí šel až od dvou, a bylo teprv po obědě, a tak jsem si projížděl různé stanice. Děda měl po displeji čárky, kde mu vysílala Svobodná Evropa a kde Hlas Ameriky, a já točil tím obřím voličem, přepínal jsem krátkovlnné rozsahy 1 až 6 a protože jsem věřil tomu, co mi tehdy sousedovic kluk nakukal, totiž, že když dám na anténu magnet, tak budu schopen chytit signál z družice, tak jsem pečlivě pátral, jestli neuslyším kosmonauty.A co byste řekli? Ladím, ladím, většinou to jen šumělo, když tu najednou slyším ženský hlas, co česky říká:

Tři – jedna – tři. Tři – jedna – tři. Devjet – devjet – nul – tři – vosum. Devjet – devjet – nul – tři – vosum. Nul – nul – štyry – devjet – dva. Nul – nul – štyry – devjet – dva.

a furt dál a dál… Poslouchal jsem to jako uhranutý. Pak jsem si vzal sešit a ty čísla jsem zapisoval, celý jeden blok (jako blok čísel, ne že jsem popsal celý sešit). Ne, to rozhodně nebyly družice, to mi bylo jasné. A protože jsme za lesem měli Milovice, tak jsem si říkal, že jde o nějaké vojenské vysílání. Tyjo, klukovské dobrodrůžo jak vyšité. Pjet – pjet – pjet. Pjet – pjet – pjet. Pjet – pjet – pjet. Nul – nul – nul. Konec. Konec.

Byl to lehce zvláštní zážitek. Ten strojový ženský hlas, ta čísla, výslovnost „vosum“ a „nul“…

Teď jsem si na to vzpomněl, když jsem se proklikl omylem na nějaké video, kde bylo cosi o „mysteriózním vysílači, co pořád pípá a občas pronese něco rusky“. Pohledal jsem, a našel jsem! Kdyby vás to zajímalo, tak jsem poslouchal nejspíš S10 a S17. A mají tam i vzorky vysílání. Plus víc informací na webu Příjem! (vskutečnosti Priyom, ale vy víte…) Včetně toho, že se k provozování jedné takové vysílačky přiznalo ministerstvo vnitra a že je k dispozici i dokument, který se zmiňuje o tom vysílacím přístroji a jmenuje ho (vlastně ji): byla to BRIGITA (výrobek NDR), a nebyla moc spolehlivá.

BTW, není to náhodou totéž, co se objevilo na konci (čas 6:08 a dál) nahrávky německé skupiny „O.K.“ z roku 1988? I když tady ta paní používala „nula“, ne „nul“…