Monthly Archives: Září 2014

Kuchyňka

Člověk si buduje sociální bublinu z lidí, s nimiž plusmínus souzní: podobní věkem, podobní názory, postojem, většinou i zařazením. A pak je občas překvapený, až vyjevený, když se srazí se světem mimo bublinu.

Mně třeba zarazilo, když jsem si tuhle připomněl, že jsou lidi, pro které je normální, že chlap neumí vařit a nevnímá to jako problém. Dokonce vaření považují za něco, co by je snad vykastrovalo! „Cože, ty vaříš? Cha cha! Ještě mi řekni, že háčkuješ! Ty jsi normální baba! Dyk to je ženská práce! Chlap musí přijít domů, bouchnout do stolu, a žena musí mít navařeno! Kdyby mi stará v šest nedala teplý jídlo, tak by viděla…“ (jo, označení „stará“ se v téhle skupině stále drží.)

Civěl jsem na to s otevřenou hu… ústy. Pak mi došlo: „Ajo, vlastně, TENHLE svět je tu taky…“

„Chlap, co si doma neumí poručit, je chudák!“ pokračoval. Kdyby mlčel…

Kdyby mlčel, tak jsem neměl potřebu mu říkat, že je nadutý macho a chudák, co by se bez ženský ani nenažral, on by se nerozčiloval, já bych neprásknul dveřma… Ale co, vrátili jsme se oba do svých světů. On si své sociální bublině někdy postěžuje, jakýho kuchyňku že znal a jak s ním zametl, a já… já o tom napíšu článek, než se mi upečou brambory s rozmarýnem!

Che

Ne, to se nesměju ani nevysmívám. Mám na mysli toho masového vraha.

Jo, toho, jehož portrét si nonkonformisté dávají na triko či odznak a připadají si jako bojovníci proti establišmentu, kámo.

Dát si tam Hitlera, už by s nima orgány sepisovaly podpory hnutí potlačujících blabla, ale s čegevárou, to jsme hustý rebelové.

A to Hitler navíc ani nezabil tolik lidí osobně. Kde vede ta linie mezi symbolem hnutí, potlačujícího blabla, vegetariánem, milovníkem opery atd. a symbolem hnutí, potlačujícího totéž, navíc aktivním vrahem, hlasatelem nutnosti ozbrojeného třídního boje? Proč je jeden salonunfähig a druhý symbol rebelie? A kdy začne policie s obojím nakládat stejně?

Abych parafrázoval reklamu: S Adolfem se nám tu producírovat nebudou! A s Ernestem můžou?

 

Google Plus

Tím jsem o G+ napsal skoro všechno, co jsem chtěl napsat. Dodám už jen jedno: Kdyby to mělo aspoň publikační API, které by tam umožňovalo sypat články nebo to propojit s nějakými nástroji na sociální síťování, tak by to asi používalo víc lidí. Ale takhle je to něco jako ICQ – máte to kvůli těm pár lidem, co nic jiného prostě nechtějí, a koketujete s myšlenkou, že se bez nich obejdete…

Znovu

Znovu 68, Znovu 89, Znovu 1914.

Doufám, že příští rok budeme mít nejen Znovu Osvobození, ale i Znovu Upálení!

Jak málo stačí, aby se ze zajímavého nápadu stalo banální klišé.

AdBlock

Napsat v médiích „AdBlock“, to je jako zpívat si Hava Nagila v palestinské mešitě. (Přirovnání bylo schváleno Výborem pro blbá přirovnání, takže kuš!)

Já začal blokovat reklamu kvůli Centru. Používali neskutečně agresivní způsob, když jste chtěli využít vyhledávač (ano, kdysi mělo Centrum vyhledávač…) a nejdřív se vám objevil overlay, a ten navíc řval, protože tam byla nějaká flashová ukrutnost ozvučená, a když jste to chtěli zavřít, tak jste museli kliknout na křížek 6×6 pixelů někde v rohu, no prostě voser! Tenkrát jsem to pořešil tím, že jsem si zablokoval dobrovolně celou doménu Centrum.cz, takže vždycky, když jsem na ni vlezl, tak se objevila prázdná stránka, a já šel jinam.

Pak přišel AdBlock. Online média jsou na něj hrozně alergická a neschopná racionálního náhledu. Snažil jsem se argumentovat tím, že lidé si AdBlock zapnuli z nějakého důvodu, a ten důvod není to, že jim vadí uměřená reklama. Ten důvod je u velké části, tvrdím já, to, že jim vadí agresivní reklama, uřvaná, přehnaná. Tak nainstalují AdBlock, a holt to odserou i ti umírnění. Ne, oponovali mi mediální ředitelé, lidé to dělají proto, že nám nechtějí dopřát zisk, jsou to hajzlové, co chtějí jen brát a nechtějí nic dávat… Tralala. No a diskuse většinou skončila tím, že „jsi z reklamy taky placený, takže jdeš proti sobě“. To je argument, proti kterému nelze namítat nic – ne proto, že je neprůstřelný, ale proto, že je v diskusi o AdBlocku totálně pitomý.

AdBlock je přitom zcela jasná zpětná vazba. Co byste chtěli víc, než takhle jasné sdělení: „Přeháníte to!“ A když jste si jisti, že to nepřeháníte, tak to lidem řekněte. Napište jim: „Hele, vypněte si AdBlock, nás ta reklama živí, díky, a jestli ho vypínat nechcete a myslíte, že ta naše lidi obtěžuje, tak třeba zvažte, že nám přispějete jinak.“ No anebo lze tuhle zpětnou vazbu ignorovat a říct si: Jsou to hajzlové, co nám berou, ale nechtějí dát!

V kontextu tohodle všeho mě pobavilo, když jsme se po Slavné Integraci dostali do styku s Aktuálně. Jednou přišli a ptali se, jestli nějak řešíme AdBlock a jestli znám způsob, jak ho detekovat a „zablokovat“. Tak jako určitě, jde všechno, ale zrovna Aktuálně není web, kterému bych chtěl radit, jak proti AdBlocku. Poradil jsem jim tu soft variantu, „slušně požádejte lidi, aby si AdBlock vypnuli“, ale dodal jsem, že u nich to asi nepadne na úrodnou půdu, protože zrovna jejich reklama patří k těm velmi agresivním.

A tak mě napadlo udělat Fair AdBlock. Takový plugin, který by neblokoval reklamu, ale na každý web by hodil tlačítko: „Obtěžuje mě zdejší reklama“. A kdyby vás reklama na tom webu obtěžovala, tak pink! – a měli byste zablokovaný celý web. Místo toho webu by se vám objevilo „Přišli jste na web, kde vám silně vadí reklama. Takže tady nabízíme stránky s podobným obsahem na jiných webech…“ a dole tlačítko „už mi tu zas tolik nevadí, ten obsah je pro mne natolik zajímavý, že ho chci vidět i s reklamou“. Bylo by to opravdu fér, ta zpětná vazba by byla razantní, a zároveň by uživatelé neměli špatný pocit, že blokují reklamu těm, které rádi čtou.

Já vím, je to asi utopie. Ale možná by to fungovalo. Možná by takováhle dobrovolná klauzura od webů, které to přehánějí, nebyla od věci. Dvacet procent s AdBlockem, to jsou pro ně „hajzlové“, ale dvacet procent míň návštěvnosti, to už by někdo asi řešil. Možná steskama na to, jak jsou online média v krizi, ale třeba by někomu došlo, že dvě reklamní pozice fungují líp než čtrnáct.

A na závěr několik motivačních obrázků:

aktualne-saktualne-bez

lupa-s

lupa-bez

 

Oprava

Ten můj počítač, co ten se mě natrápil…

Tak jako v zásadě fungoval, jen se zasekával. Dělám, dělám, najednou to celé zmrzlo a mohl jsem si tak akorát… zmáčknout RESET. A ani potom to občas nebylo k ničemu a musel jsem ho natvrdo vypínat. Stávalo se to naprosto nepředvídatelně. Někdy při kopírování souborů, někdy při přehrávání filmů, někdy při programování, jindy stačilo otevřít nové okno v prohlížeči. Neskutečně deprimující, co vám budu povídat.

Horší je, že takhle člověk ani nezjistí, co to vlastně je. Je to deska? Procesor? Grafická karta? Disk? Něco zkrátka umře, zničeho nic, a zmrazí to celý systém. V protokolech nic. Různé testy: nic. Jen počítač si zmrzal dál. Vyměnil jsem zdroj, vyměnil jsem větrák, sice frekvence pádů poklesla, ale furt nic moc. Nojo, ale teď babo raď, do čeho jít, co nahradit? Taky bych mohl skončit s novou grafickou kartou a dál padajícím počítačem… A tak jsem dál sledoval, kdy se to děje. Nakonec jsem přišel na jednu činnost, která ho sestřelila skoro stoprocentně: Kopírování velkého balíku dat ze síťového disku!

Což nevylučovalo chybu někde jinde (na desce nejspíš), ale zaměřil jsem se na síťovou (wifi) kartu. Měla standardní ovladače, měla všechno, co si jen může síťová karta přát, žádnou chybu nehlásila, v desce seděla, všechno OK. Ale co, je to nejjednodušší a nejlevnější, tak jsem koupil externí wifinu na USB, na výměnu grafiky a procesoru času dost. Přinesl jsem, zapojil, interní kartu jsem vyhodil – a od té doby počítač šlape. (Musím zaklepat!!!)

Nakonec byla fakt asi na pytel ta síťovka (nebo něco na MB, co se stará o PCI). Už jsem zažil leccos vadného, ale že by zrovna síťovka shazovala celý systém (navíc ne do modré smrti, ale do freeze), to jsem viděl poprvé. No co, budu moudřejší a jsem rád, že mě to stálo jen pětikilo.

Dělej něco

Víš, ono kritizovat dokáže každej. Každej si v klidu sedí, počká si až jak to dopadne, a pak prskne jedovatou slinu, ale jen málokdo se zvedne a jde něco udělat. Posmívat se, když to nevyšlo, to není žádný kumšt. Sám kritizuješ, ale co jsi udělal ty pro zlepšení veřejného prostoru? Tvoje přezíravost a povýšenost je neskutečná. Podle tebe by bylo asi nejlepší nedělat nic. Ale já jsem rád, že aspoň někdo něco dělá. Ano, ty komory nejsou dokonalé, ale jejich autor se aspoň snaží lidi vyburcovat z nečinnosti a z lhostejného přihlížení tomu, jak se naším životním prostorem šíří židovský element. Cos proti tomu udělal ty?

Důchod

Napsal mi o víkendu nějaký člověk na margo mých článků o starých počítačích a povídání o nich, že by pro mne nějaký starý počítač a elektronické věci měl. Což mě potěšilo, to mě vždycky potěší. Co mě potěšilo míň bylo, že psal jako mongol. Vypadlá slova, pravopis hrozný, interpunkce podivná, rozhozená větná vazba, místo ZX Spectrum psal „Synkler zeix spektrum“, no říkal jsem si, jestli vůbec vychodil školu, že to nedokáže ani z té krabice opsat. Ale co, tak třeba se živil jako manuální pracovník, nikdy psát nepotřeboval, Spectrum našel na půdě…

A na konci mailu napsal, že za to nic nechce, že mu udělá radost, když to někdo využije, že on si to schovával do důchodu, ale že je v devětapadesáti po mozkové příhodě, neudrží v ruce lžíci, natož pájku, a že se omlouvá za to, jak píše, že se vlastně učí psát znovu.

Já si v tu chvíli uvědomil, o čem všem jsem říkal, že se tomu budu věnovat pořádně až v důchodu, a bylo mi hodně blbě. Vlastně dodneška mi je hodně blbě a říkám si, jestli není chyba odkládat radost až na později. Jestli bych se neměl vykašlat na starosti a na to, jak se daří digitálním médiím, vykašlat se na představy mladých dynamických manažerů, vykašlat se hlavně na programování webů, místo toho vzít do ruky pájku a Arduino a oddávat se hmatatelným radostem, večer chodit se psem, dokud můžu…

Ovoce

Čtu na Lidovkách článek o tom, že zemědělci likvidují ovoce, protože ho nemají komu prodat.

Pro jednou zapomenu na to, že Lidovky napíšou každou kravinu, a budu věřit tomu, že článek odpovídá realitě. Co tu tedy máme?

  • Rusko vyhlásilo embargo na dovoz (mj.) ovoce z EU.
  • V EU se letos urodilo velmi mnoho jablek.
  • Když není odbyt v Rusku, měl by být odbyt na domácím trhu.
  • Jenže domácí trh je saturovaný.
  • Ano, víc by se toho prodalo, ale museli by prodejci jít s cenou dolů.
  • Kdyby šli s cenou dolů, prodělali by.
  • EU nabízí dotaci na ztráty, pokud zemědělci úrodu zlikvidují.

Takže ano, chápete to dobře. Zemědělec, který prodá jablka v EU za míň peněz, nedostane dotaci. Dotaci dostane ten, kdo jablka zlikviduje. Hm. Když zlikvidují, tak cena v obchodech neklesne a napřesrok a za dva roky a za tři budou moct dál pěstovat jablka, jejichž pěstování se jim, podle jejich slov, nevyplácí.

Vy, jako jablkojedlík, tak zaplatíte vyšší cenu a navíc z vašich daní půjde dotace těm zemědělcům, co nechají jablka shnít v sadu. Ne že byste si je tam šli natrhat, to ne…

Chápu hněv vůči EU. Ale rozhodně se nehněvám za sankce proti Rusku, ale za tuhletu naprosto nesmyslnou socialistickou politiku. „Podporujeme ničení, jen aby neklesla cena, protože už takhle je cena nízko a náklady vysoko. Kdyby cena klesla, tak se někomu pěstování jablek nevyplatí.“ Pardon, že tu budu chvilku Svobodný, ale: nebylo by to lepší, kdyby ti, kterým se pěstování jablek nevyplatí, ty jablka prostě nepěstovali?

Učitelka

Psal jsem tuhle příspěvek pro Simírovu knihu o dětství v socialismu a vzpomněl jsem si na něco, okolo čeho kroužím už dlouho… Totiž na myšlenku, že by „česká učitelka“ (ČU) měla být měrná jednotka konformnosti s režimem. Pro běžné použití se asi spíš hodí „miliČU“…

Pardon, ale takovou míru konformity k Jedné Pravdě, A To Té Momentální Platné, jsem nikde jinde nezažil. Včetně Marxistky-Havlistky dr. Skálové. (15.11.1989 marxistka – 23.11.1989 havlistka). Někdo mi říkal, že kantoři mají špatné historické zkušenosti, tak že jsou raději konformní. Ale kdo je nemá? Každý živnostník, každý švec, kterému znárodnili verpánek… jen holt ševci neučí děti a neodměňují je za konformitu.