Ze dne 18.8.2014

Tablet

Nemám. Nepotřebuju. Jen bych to neměl nikde říkat.

  • Jedni chápou, protože to mají stejně. Výjimky.
  • Další to sice mají jinak, ale berou, že někdo má opačný názor. Ideál.
  • Další mi oznámí, že jsem tablet asi špatně pochopil, a začnou mi vyjmenovávat, kde všude je pro ně tablet skvělý.
  • Jiní mi doporučí, abych si pořídil ten, co mají oni, že teprve pak pochopím, jak je to skvělé.
  • Ještě jiní mi rovnou řeknou, že to je trapná posa, protože tablety jsou užitečné a takovéhle nucené a okázalé vystupování proti proudu je přeci dětinské, ale když chci…
  • Další mě politují, protože jsem nepochopil, co spotřebitelé chtějí a že trh jasně ukazuje, že tam je budoucnost.
  • A poslední mě odsoudí: jsem úplně blbý, protože říkám, že tablety jsou nanic!

To všechno jenom proto, že nemám tablet, protože pro něj nemám využití. Oni pro něj využití mají. Tohle všechno chápu. Fascinuje mě ale ten silný konfirmační tlak: „Mám tablet. Je skvělý. Tak moc užitečný! Snad ani nemůže být člověk, pro kterého by tablet nebyl skvělý a užitečný… Pokud ho někdo nemá, tak buď ještě neví, jak skvělá a užitečná věc to je, nebo je hloupý a nepochopil to!

Není konfirmace taky nějaká náboženská událost? Něco jako biřmování…?